Měkký turismus
Nazývaný také zelený, šetrný, odpovědný a podobně. Na rozdíl od tvrdého cestovního ruchu se snaží uvědoměle dosáhnout vyrovnaného stavu mezi přínosy a dopady na environmentální, sociokulturní a ekonomické prostředí destinace, v níž probíhá.
Měkký turismus se vyznačuje menším počtem zúčastněných. Cestuje se blízko, je dost času, důležité je přivézt si zážitky z cest, Jsou využívány pomalé dopravní prostředky. Snaha nenarušovat prostředí. Rozhoduje se spontánně.
Specifikujte/vysvětlete následující znaky měkkého turismu:
- Minimalizace negativních vlivů na životní prostředí
- Kvalita zážitku
- Zaměstnanost v regionu
- Místní zdroje
- Odpadové hospodářství
- Minimalizace spotřeby energie
- Principy trvale udržitelného rozvoje (TUR)
Mezi základní typy šetrné turistiky patří:
- Pěší turistika
- Cykloturistika
- Vodácká turistika
- Lyžování
- Agroturistika
Dále tam lze zařadit následující turistiky:
- Hipoturistika
- Potápěčská turistika
- Kulturní, kulturně-archeologická, kulturně-architektonická turistika
- Historická, historicko-vojenská turistika
- Folklórní nebo národopisná turistika
- Železniční turistika
- Turistika za technickými památkami
- Regionální nebo oblastní (krajová) turistika
S cílem minimalizovat negativní vlivy rekreačních aktivit na životní prostředí a krajinu vypracovalo MŽP ČR přehled zásad provozování výše zmíněných aktivit, tak aby byly šetrné k prostředí chráněných oblasti.
Veškeré formy šetrné turistiky se musí vyznačovat především nemasovostí jejich provozování a musí ctít originalitu regionů, jejich produktů a specifik místních obyvatel.