Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN

Jedná se o matematickou metodu, založenou pouze na hodnocení přírodního potenciálu krajiny. Je založena na součtu délky lesních okrajů, délky okrajů vodních ploch a toků, výškového rozpětí území, struktuře půdního fondu a tento součet je násoben koeficientem udávajícím počet letních a zimních dnů (letní sezóna -t nad 10 °C, zimní sezóna - sněhová pokrývky nad 40 cm)

Výsledné číslo slouží k porovnání jednotlivých oblastí a lze podle jeho hodnoty území zařadit do vymezené třídy.

Metodická konstrukce hodnocení potenciálu CR dle Bíny

Bína (2002) svojí metodikou vycházel z Metodiky možností využití krajinných celků. Jeho metoda přiřazuje jednotlivým stupňům hodnocení (stupně 1, 2, 3 jsou vymezeny na základně lokalizačních podmínek) rozdílné bodové hodnoty u každého hodnotícího kritéria (např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku) na základě jeho významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci, což umožňuje lépe vyjádřit váhu jednotlivých kritérií v celkovém řešení.

  • Stupně vhodnosti lokalizačních podmínek CR (0 až 3)

–   1. stupeň

  • Podmínky v základní úrovni, jev je registrovatelný

–    2. stupeň

  • Podmínky ve zvýšené úrovni, jev vykazuje zřetelný a výrazný stav

–    3. stupeň

  • Podmínky ve vysoké úrovni, jev vykazuje dominantní stav

 –         Přírodní pozoruhodnosti

–         Horská turistiky

–         Cykloturistika

–         Lyžování

–         Rekreace u vody (les, hory)

–         Venkovská turistiky

–         Vodní turistika

–         Horolezectví…

Hodnocení potenciálu CR dle Vepřeka

Vepřek svojí metodikou navázal na metodiku Bíny (2002). Hodnocení je prováděno na základě bodovacích tabulek, které jsou rozčleněny do čtyř skupin:

1.  Sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií)

2.  Přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií)

3.  Obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kriterií)

4.  Architektonické a stavební atraktivity(9 bodovaných kriterií)

V hodnocení je rozlišována letní a zimní sezóna. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných pravidelnou sítí (ZM 1 : 50 000, rozděleno na 20 x 20 dílů). Nejmenší hodnocená jednotka má rozměry 1,2 x 0,9 km. Do hodnocení jsou zařazeny i hodnoty snižující využitelnost území. Takto vzniká rastrová mozaika rekreačního potenciálu území.

Metoda se používá jako podklad pro zpracování územních plánů velkých celků.