Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN
Jedná se o matematickou metodu, založenou pouze na hodnocení přírodního potenciálu krajiny. Je založena na součtu délky lesních okrajů, délky okrajů vodních ploch a toků, výškového rozpětí území, struktuře půdního fondu a tento součet je násoben koeficientem udávajícím počet letních a zimních dnů (letní sezóna -t nad 10 °C, zimní sezóna - sněhová pokrývky nad 40 cm)
Výsledné číslo slouží k porovnání jednotlivých oblastí a lze podle jeho hodnoty území zařadit do vymezené třídy.
Metodická konstrukce hodnocení potenciálu CR dle Bíny
Bína (2002) svojí metodikou vycházel z Metodiky možností využití krajinných celků. Jeho metoda přiřazuje jednotlivým stupňům hodnocení (stupně 1, 2, 3 jsou vymezeny na základně lokalizačních podmínek) rozdílné bodové hodnoty u každého hodnotícího kritéria (např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku) na základě jeho významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci, což umožňuje lépe vyjádřit váhu jednotlivých kritérií v celkovém řešení.
- Stupně vhodnosti lokalizačních podmínek CR (0 až 3)
– 1. stupeň
- Podmínky v základní úrovni, jev je registrovatelný
– 2. stupeň
- Podmínky ve zvýšené úrovni, jev vykazuje zřetelný a výrazný stav
– 3. stupeň
- Podmínky ve vysoké úrovni, jev vykazuje dominantní stav
– Přírodní pozoruhodnosti
– Horská turistiky
– Cykloturistika
– Lyžování
– Rekreace u vody (les, hory)
– Venkovská turistiky
– Vodní turistika
– Horolezectví…
Hodnocení potenciálu CR dle Vepřeka
Vepřek svojí metodikou navázal na metodiku Bíny (2002). Hodnocení je prováděno na základě bodovacích tabulek, které jsou rozčleněny do čtyř skupin:
1. Sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií)
2. Přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií)
3. Obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kriterií)
4. Architektonické a stavební atraktivity(9 bodovaných kriterií)
V hodnocení je rozlišována letní a zimní sezóna. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných pravidelnou sítí (ZM 1 : 50 000, rozděleno na 20 x 20 dílů). Nejmenší hodnocená jednotka má rozměry 1,2 x 0,9 km. Do hodnocení jsou zařazeny i hodnoty snižující využitelnost území. Takto vzniká rastrová mozaika rekreačního potenciálu území.
Metoda se používá jako podklad pro zpracování územních plánů velkých celků.