Cestovní ruch dělíme dle místa pobytu, způsobu účasti, organizace, zabezpečení služeb, věkové skupiny účastníků, počtu účastníků, délky pobytu, druhu úhrady nákladů …
Dle místa pobytu, kde je cestovní ruch realizován:
- domácí – na území daného státu
- zahraniční – mimo území daného státu
- výjezdový – občané daného státu vyjíždějí do zahraničí
- příjezdový – občané za zahraničí přijíždějí do daného státu
Dle místa realizace:
- mezinárodní – dochází k překročení hranic státu
- národní – domácí a výjezdový
- vnitřní – domácí a příjezdový
Dle délky pobytu:
- dlouhodobý: více jak 3 přenocování, ale méně než 6 měsíců v rámci domácího CR, a méně než 1 rok v rámci zahraničního
- krátkodobý: max 3 přenocování
Dle dopadu na životní prostředí:
- měkký: nenarušuje přirozené prostředí a využívá tak místní zdroje
- tvrdý: způsobuje změny v původní krajině a využívá maximálně všechny zdroje v dané lokalitě
Vyjmenujte příklady měkkého a tvrdého cestovního ruchu.
Dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu:
- organizovaný: cestovní kanceláře, jiné subjekty (zařizuje program a realizaci samotného zájezdu)
- neorganizovaný: účastník si sám sjednává program a realizaci
Dle způsobu financování:
- sociální: určitá část výdajů je hrazena klientem a další část je svázána se splněním určitých podmínek (např. doporučení od lékaře, členství ve spolku, zaměstnanec u firmy
- komerční: klient si veškeré své výdaje hradí sám
Dle vlivu na platební bilanci:
- aktivní: v důsledku nákupu zboží a služeb zahraničních turistů v dané zemi se jedná o příliv devizových prostředků
- pasivní: v důsledku nákupu zboží a služeb domácích turistů v zahraničí se jedná o odliv devizových prostředků
Dle příslušnosti účastníků ve skupině:
- individuální: účastník cestuje sám nebo v doprovodu rodiny
- skupinový: skupina klientů, kteří se vzájemně znají (zájezdy škol, zaměstnanci podniků, různá sdružení a spolky)